Translate

30. 3. 2020

Mí zaměstnanci - dolar, euro a koruna

Pandemie se stále rozšiřuje, vládní nařízení nepolevují a pro mnohé podnikatelé toto je, bude, nebo alespoň by mohlo být likvidačním. Zamýšlel jsem se nad tím a utvrdil se ve svém postoji na cestě k bohatství díky investování, složenému úročení. Jistě, mít dobrý podnikatelský záměr, zvládnutý průzkum, know-how, dobrého parťáka, kterému můžete věřit a pár dalších aspektů, vlastností k úspěšnému založení rostoucí firmy je cestou k bohatství většinou mnohem rychlejší. Pokud se to dělá správně. Ale poté zasáhne "vyšší moc" a pokud podnikáte zrovna v zasaženém odvětví, začíná se smrákat. Pokud jste například před vyhlášením nouzového stavu otevřeli restauraci, do které jste za posledního půl roku vložili všechny své úspory, mnoho úsilí, práce a nějaký ten úvěr, je tato situace opravdu nezávidění hodná. Můžu být chytrý a tvrdit, že musíte mít dostatečné rezervy, pojistky a tak dále, není to ale tak jednoduché.

Vláda pomůže, jistě, ale komu hlavně? Najde se spousta příživníků, kteří tohoto budou chtít zneužít. Bezúročný úvěr je stále úvěr. Přikážou Vám zavřít, vy nemůžete vydělávat a oni vám nabídnou úvěr- takže si své ztráty vlastně sami zaplatíte. A to se vyplatí! Alespoň se snaží, například 80% náhrada mzdy zaměstnanců je rozumná podpora od vlády. Pro zajeté podniky je tento dopad nižší. Ale i pro mnohé zajeté bude likvidační, protože již před pandemií byli na hraně. Opravdu nezávidím zasaženým podnikatelům, zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Člověk se musí vždy spoléhat především na sebe.

Samozřejmě tato krize nehezky zasáhla také mé portfolio (jak ostatně můžete aktuálně vidět) a může přejít k recesi trvající několik let, ale pro mne je to "jen" příležitost hromadit aktiva. Tato pandemie a dění kolem ní mne utvrdila v názoru, že dolar, euro, koruna jsou nejlepší zaměstnanci. Nejsou na mne závislé jejich rodiny, ba naopak každý jejich potomek od narození (každý cent, haléř) je okamžitě zaměstnán. Nedá se hovořit o zaměstnancích, ale spíše o otrocích. Nejsem zaměstnavatel, ani podnikatel, ale otrokář.
Peníze zkrátka pracují nonstop, soboty, neděle, ve dne, v noci, i o vánocích. Proč tedy lidé podnikají, když mohou být také otrokáři? Především proto, že investice Vás neuživí hned (pokud tedy nepatříte k dědicům, atd.). Navíc každý nemůže být investorem, stejně jako kuchařem, stavebním inženýrem nebo ředitelem. Málokdo má základní předpoklad k dlouhodobému investování - trpělivost. Podnikatelé většinou mají své podnikání rádi a nezajímají je investice. Oproti zaměstnancům jsou svými pány, podnikají po svém a nesnesli by být zaměstnanci. Mají potenciál vyšších (a rychlejších) výnosů, často nejsou schopni poslouchat nadřízeného, dodržovat pravidla, pracovní dobu, atd. Musí ale počítat s riziky, po této pandemii už nebude nutné toto někomu vštěpovat. Zaměstnanců se pandemie dotýká stejně jako zaměstnavatelů, ale jsou v lehčí situaci, neleží na nich taková zodpovědnost, starosti.

Každého, kdo dělá to co ho baví, dělá to dobře, s nadšením a rád, si vážím. Musí tomu často obětovat mnoho, ale jsou šťastní a o to jde - žít spokojený, šťastný život.

Držím palce, aby jste z této pandemie vyvázli s minimálními finančními následky. 
Ale především zdraví, chytřejší, silnější a šťastní!

Žádné komentáře:

Okomentovat